Logo Dorper Asociace CZ                               

IČ: 22749446

Vendryně 942

739 94 Vendryně

Tel.: 558350900, 731446881 Email:    dorpercz@dorper.biz

Web: www.dorper.biz


Spolek registrovaný ve veřejném  spolkovém rejstříkíku L 10227 vedená u Krajského soudu v Ostravě

Dorper Asociace CZ je členem Světové federace národních svazů chovatelů ovcí plemene Dorper

World Federation of Dorper Breeders Societies

Úvodní stánka

O plemeni

Stanovy sdružení

Přihláška k členství

Stránky WFDBS

Kalendář akcí

Odkazy na stránky chovatelů v ČR

 

 

 

 

Copyright © 2012 J.Rucki

 

Výživa ovcí

   Sestavování krmných dávek pro ovce kopíruje systém, který byl zaveden u skotu. Donedávna používaný systém udávání energie ve škrobových jed­notkách nerespektoval specifickou fyziolo­gii přežvýkavců. Jako energetické jednotky je možno póužívat NEL, UFL nebo jiný pří­buzný systém.  Dusíkaté látky také není možno hodnotit jako jednu veličinu, protože po průchodu bachorem mají velmi rozdílné nutriční hodnoty. PDI je protein krmiva využitelný střevem. Má dvě složky-PDIA, tj. protein degradovatelný střevem, který v bachoru nebyl degradován a PDIME/PDIMN, tj. protein krmiva změ­něný na mikrobiální protein. Jeho množství je závislé na ostatních živinách. Při dostatku energie a limitujícím obsahu NL je hraniční hodnota PDIMN, při dostatku NL a dalších živin a limitujícím obsahu energie je hranič­ní hodnota PDIME. U ovcí je možno vychá­zet ze stejných principů jako u krav, ale s určitými specifiky.

 Tělní rezervy u bahnic

Potřeby živin u ovcí kolísají podle jejich požadavků na záchovu, podle produkce a podle jejich aktuálních tělních rezerv. Při navyšování nebo snižování dotace energie v krmné dávce je nejlepší se řídit podle BCS (kondice — výživný stav). Proteinové a minerální požadavky je obtížné stanovit, ale je nutno mít na paměti, že bez jejich optimálního pokrytí nedosáhnou zvířata své maximální produkce.

•   V období zapouštění: BCS 3 až 3,5. Je­

li BCS 2,5 až 3, je vhodné využít flus­hing.

•  90 dní gravidita: optimum 3 až 3,5. Je-li BCS pod 3,5, je vhodné navýšit energii o 10%.

•   Bahnění: optimum 3,5. U plodných ple­men je 3,5 minimum.

•  42 dní laktace: 2,5 až 3,5. Kondice by neměla klesnout pod 2. Za 6 týdnů by neměla bahnice ztratit více než 1 stupeň.

 U ovcí začíná docházet k energetickému deficitu už ve 4. měsíci gravidity, a tento trend pokračuje ještě během prvních dvou měsíců laktace. Zlepšení kondice může nastat během třetího měsíce laktace a hlav­ně po odstavu. Může pokračovat do polovi­ny gravidity. V této době by měla krmná dávka zajišťovat více energie, než jaké jsou živinové požadavky bahnice.

Potřeby živin pro bahnice v období zapouštění

BCS má velký vliv na plodnost u ovcí, protože ovlivňuje počet folikulů, které ovu­lují, a také ranou embryonální mortalitu. Optimální BCS v době zapouštění je 3 až 3,5. Horší výživnou kondici je možné kori­govat f1ushingem tři týdny před a tři týdny po zapuštění se navýší energie o 40 % nad záchovnou dávku.

Potřeby živin pro březí bahnice

Gravidita začíná bahnici zatěžovat poža­davky na živiny od asi 21. týdne. Posled­ních 6 týdnů (největší růst plodu) je vliv gravidity na nutriční požadavky významný. Těžká jehňata (4,5 kg, jedináček) mají vyšší koncentraci energie, proteinu a minerálů než lehká jehňata (2,5 kg, vícečetný vrh). Šest týdnů před porodem má jehně asi 25 % své porodní váhy (je-li jedináček) a 30 % (je-li jich více). Růst plodů v poslední fázi gravidity je tedy velmi rychlý a dochází často k energetickému deficitu. Energetickou potřebu březí bahnice by měl dostatečně pokrýt přídavek 130 kcal/kg ž. hm./den nad záchovnou dávku při jednom plodu a 144 kcal/kg/den při dvou plodech. Schopnost příjmu krmiva roste úměrně celkové hmotnosti vrhu. Zároveň ale klesá s počtem jehňat ve vrhu. Nedostatečné krytí energetických potřeb zvyšuje lipomobilizaci, zvyšuje se riziko toxémie a snižuje se porodní váha jehňat. Protein krmiva je využíván jehnětem jako zdroj glukózy, má souvislost s porodní váhou jehňat a kvalitou mleziva.

Potřeby živin pro bahnice v laktaci

Potřeba živin pro bahnici v laktaci je úměrná velikosti vrhu. Čím je jehně při narození větší, tím rychleji roste. Podle hmotnosti vrhu se vypočítává v prvním měsíci mléčnost bahnice. V dalších měsícich může jako vodítko sloužit výpočet

87 % produkce z 1. měsíce ve 4. až 6. týdnu

55 % produkce v 7. až 10. týdnu laktace

31 %produkce v 11. až 14. týdnu laktace

Schopnost příjmu krmiva u bahnic

Schopnost příjmu krmiva je u ovcí dřena jednotkou SFU (sheep fill uniti ). Její hodnota není závislá na druhu krmiva, ale  mění se v průběhu produkčního cyklů. V době zasušení a gravidity je konstantní roste o asi 50 % po porodu a během prvních 6 týdnů laktace a poté postupně klesá. Rozhodující je příjem sušiny ve formě objemných krmiv. Příjem krmiva navíc kolísá v závislosti na teplotě.

Výživa jehňat

Výživa rostoucích a vykrmovaných jehňat se liší podle toho, jde-li o jehňata z podzimu nebo z jara. Zimní jehňata budou pravděpodobně krmena koncentráty, na rozdíl od těch, která se narodí od poloviny února a dále - ta budou odchována na pastvině s matkami. Jarní jehňata je také možno odstavit a vykrmit na koncentrátech.

Výkrmové směsi by měly obsahovat :

18 až 20 % NL a minimum vlákniny.

Ca : P udržovat v poměru 2 : 1 užší poměr často vede ke vzniku močových  kamenů. Toto onemocnění bývá obvykle fatální. Jako prevenci je možno použít přídavek 1% krmného vápence do směsi. Pokud je toto opatření nedostatečné třeba přidat do diety 5 % NH4Cl.

Při zakládání krmiště pro výkrm jehňat je dobré respektovat několik zásad:

1)     Krmiště je vhodné vytvořit blízko shromaždiště ovcí.

2)     Udržovat je v čistotě a s dobrou podestýlkou.

3)     Nasvítit krmiště lampou nebo pokládat krmení tam, kde přes den svítí slunce.

4)     Zajistit zdroj čerstvé studené vody.

5)     Postavit je tak, aby v něm jehňata nemohla stát.

6)     Na jedno jehně je třeba počítat 5cm u žlabu.

Jehňata určená k výkrmu by měla být odstavena ve dvou měsíc Výkrmové směsi pro kategorii 18 až 32kg by měly obsah 78 % veškerých straviteli živina 16% NL. Pro jehňata nad 32 kg obsah NL klesá 14 %. U mladých jehňat se pohybuje spotřeba krmiva okolo 2 kg směsi na 1 kg přírůstku, po celou dobu výkrmu se spotřeba pohybuje od l,5 až 2 kg krmiva/l kg přírůstku, až do 11 kg směsi/l kg přírůstku u jehňat nad 35 kg.

Směs pro výkrm sestává z celého neu­praveného zrna a proteino-minerálních pelet. Objemná krmiva se do výkrmu nepři­dávají. Směsi by měly být buď peletovány nebo hrubě šrotovány, popř. obsahovat peletovanou složku a celé zrno. Siláž a močovinu není vhodné zkrmovat jehňa­tům do 30 kg.

Výživa beranů

Před začátkem připouštěcí sezóny by berani měli mít BCS 3,5 až 4,0. Plemenní berani stráví ve stádě bahnic velice málo času krmením. Během 45 dní sezóny jsou schopni ztratit 12 % své hmotnosti, to u berana o hmotnosti 115 kg znamená 14 kg. Špatná výživa je nejdůležitější příči­nou úhynu beranů. Velkým pozdním mas­ným typům beranů nestačí před sezónou siláž. Na zlepšení kondice plemenných beranů je čas nejpozději 6 až 8 týdnů před začátkem připouštěcí sezóny. Tři až čtyři kilogramy směsi lučního a jetelového sena by měly pokrýt nároky 115 kg berana, který není připravován k připouštění. Jako přída­vek na zlepšení kondice je možno počítat 1 až 1,5 kg kukuřice nebo ječmene na den. Vodu, sůl a minerální doplňky by měli mít berani k dispozici stále.

Krmiva pro ovce

Pastva

Extenzivní chovy ovcí, kde většinu krmné základny tvoří pastva, jsou ekono­mičtější než systémy, v nichž jsou ovce zavřeny v ovčínech a krmivo je jim před­kládáno zpracované. Ovce jsou schopny zajistit svou potřebu živin pouze z pastvy a ze zdroje soli a minerálů. Na pastvinu je dobré v zimě zasévat jetel pro zkvalitnění v další pastevní sezóně. Ovce dávají před­nost listnaté pastvě o délce 5 až 15 cm před stébelnatými staršími porosty. Pokud není pastvina zaplněna tak, že jsou ovce nuceny spásat vše, vybírají si plochy, kde roste to, co jim chutná, a to potom spásají pořád dokola. Mezitím méně žádané porosty vyrostou, vysemení se a rozšíří. Tento typ pastevního chování potlačuje žádané rostli­ny a upřednostňuje nežádoucí. Rotace na pastvině v intervalu 10 až 14 dní prospěje jak přírůstku jehňat, tak pastvině. Přibližně 1/3 jarní pastvy by měla být posečena na seno. Na posečenou pastvinu je vhodné pustit ovce až po 3 až 4 týdnech. Rotační systém s sebou nese zvláště u velkých stád riziko parazitárních invazí a kokcidiózy.

Seno

Méně kvalitní seno je možno zkrmit v průběhu gravidity, kvalitnější je nutno nechat na posledních 6 týdnů březosti a na laktaci. Je levnější krmit seno ze druhé seče nebo směs travního a jetelového sena než seno vojtěškové. Pokud je k dispozici vojtěškové seno, je dobré je nechat pro bah­nice v laktaci. Plísně napadající seno jsou schopny vyvolat pozdní potrat a vaginální výhřezy. Vzhledem k vysokému obsahu vápníku ve vojtěškovém seně je vhodné je zkrmovat před porodem pouze v omezené míře, kvůli mobilizaci rezerv vápníku. Pokud není tato hormonální osa nastartová­na, dochází po obahnění k hypokalcemic­kému ulehnutí.

Siláž

Vysoce kvalitní, jemně nařezaná kuku­řičná siláž nebo travní senáž je pro ovce přijatelné krmení. Je nutno věnovat pozor­nost včasné sklizni a správnému uskladně­ní. Plesnivá nebo zmrzlá siláž ovcím nemů­že být zkrmována. Kukuřičná siláž obsahuje málo proteinu a vápníku. Její kvalitu je možno velmi vylepšit přídavkem 10 kg močoviny, 5 kg vápence, 2 kg DCP a 2,5 kg CaSO4 na 1 tunu čerstvé siláže. Další možnost dopl­nění krmné dávky je přes směs přidávanou na žlab k objemným krmivům. Siláž obsahuje hodně vlhkosti, takže veš­keré stravitelné živiny obsažené ve 2 kg siláže odpovídají orientačně 1 kg sena. Objemnost siláže a nízký obsah sušiny zabraňuje dostatečnému příjmu sušiny u vysokobřezích ovcí, takže u nich nemůže být jediným zdrojem krmiva.

Jadrná krmiva

Jako doplněk krmiva je možno použít prakticky všechny obilniny a sójový extra­hovaný šrot. Zdrojem bílkovin může být vojtěškové seno, záleží na situaci farmy, která možnost je vhodnější.

Močovina

Močovina jako zdroj nebílkovinného dusíku pro bachorovou mikroflóru může být zkrmována jen spolu s vysoce energe­tickým krmivem, jako je třeba kukuřice nebo melasa. Močovina nesmí přesáhnout 1 % celkové krmné dávky, popř. 3 % krmné směsi a neměla by přesáhnout 5 % v doplňcích k živinově chudým objem­ným krmivům.

 Minerály

Celoroční doplňování minerálních doplňků je pro ovce nezbytnost. Nejsou-li minerály dlouhodobě doplňovány, dochází k poruchám reprodukce, jehňata mají při narození nedostatečnou životnost, bývá narušena imunita, bahnice jsou méně mléčné a objevuje se množství metabolic­kých poruch. Minerální doplňky pro skot a koně jsou pro ovce toxické kvůli jejich vysoké citlivosti na měd‘.

Vitamíny

Kvalitní pastva by měla zajistit poža­davky ovcí na vitamíny. Méně kvalitní seno nebo kukuřičná siláž ale bývají často deficitní na vitamíny A‘ D a E. Ty je možno dodat bud‘ v injekční formě před obahněním, nebo jako přídavek do krmení.

 

Přehled minerálních látek ve výživě.

 Sodík Na – hlavním zdrojem je NaCl z potravy rostlinného původu. Většina rostlinných krmiv má však sodíku nedostatek,což má nepříznivý vliv na konzervaci živin,produkci mléka a tuku. Sodík je nutný pro regulaci osmotického tlaku buněk,rozdělování vody mezi extra a intracelurální tekutinou,ovlivňuje metabolizmus.

 Hořčík Mg – na organismus má vliv jak jeho nedostatek tak i nadbytek. Je nutný jeho pravidelný přísun v krmivu. Využitelnost je přitom u dospělých zvířat poměrně nízká,kolem 30%, u mláďat ale až kolem 80%. Po vápníku,sodíku a draslíku je pro organismus nejdůležitějším kationtem intracelurální tekutiny. 

Chlor Cl – je hlavním aniontem extracelurální kapaliny,je obsažen především v krvi,svalech,játrech a podkožním vazivu. Hlavním zdrojem je hlavně chlorid sodný. Deficit chloru způsobuje mimo jiné poruchy trávení. Prudká ztráta chloru (např.při průjmech) může mít za následek i alkalozu. Síra S – je přítomna ve všech buňkách. Je součástí aminokyselin i některých vitamínů a je také součástí hormonu inzulínu. Lze říci,že síra je limitujícím faktorem v krmných dávkách s vysokým obsahem dusíkatých látek nebílkovinného původu. Nadměrné množství může mít negativní vliv na příjem krmiva a redukuje u zvířat využitelnost ostatních minerálních prvků. Seznam chorob a příznaků pokud chybí síra (a zároveň měď) je poměrně široký.Při nedostatku síry se narušuje keratin. V žaludku dochází k poklesu aminokyselin a tím  i k poklesu selenu. 

Železo Fe – jeho potřeba je v podstatě kryta krmivem. Nejvíce železa v těle obsahuje krev .

 Měď Cu – deficit se projevuje nepřijímáním krmiva,anemií,  zaostáváním ve vývoji ,poruchami ve vývoji,poruchami v reprodukci a zhoršením zdravotního stavu.  Měď je také hlavním zdrojem problémů s onemocněním paznehtů (pokud spatříte zejména u ovcí  mezi paznehty tenkou červenou linku,jde o známku toho,že došlo z nedostatku mědi k porušení keratinu). Měď patří k prvkům,které v půdě spíše chybí. Příčinou nedostatku bývá často používání chemických hnojiv. Podávání mědi je třeba kombinovat s ostatními minerálními látkami. Velmi úzký je při uvedených problémech vztah mezi mědí a sírou.

 Mangan Mn – důležitý prvek pro organismus zvířat. Ukládá se játrech,pankreasu,ledvinách,kostře a srsti. V organismu je hlavní zásobárnou kostní tkáň. Mangan je nutný pro růst a mineralizaci kostí,zvyšuje využití tuk

Zinek Zn – pro život organismu je to mnohofunkční prvek. Deficit způsobuje změny na kůži, zhoršené využití krmiva, poruchy syntézy bílkovin,snížení živé hmotnosti,poruchy spermiogeneze,zpomalení vývoje plodu,nepravidelné a těžké porody,snižuje životaschopnost mláďat.

Selen Se –(věnujte prosím tomuto prvku zvlášť velkou pozornost!!!!!)Spolu s vitaminem E je selen důležitým biologickým antioxydantem. Deficit je příčinou vzniku různých onemocnění,např.poruchy hladkého svalstva,poruchy v reprodukci. Předávkování se naopak projeví jako slepá závrať-porucha centrálního nervového systému. Selen je ve výživě zvířat znovu objevovaným prvkem. Problémy s odchovem mláďat,mastitidy,slabá mláďata při narození - to všechno může být způsobeno nedostatkem selenu. U těžších telat na výkrmu dochází někdy k náhlému úhynu,který nelze přičíst nekvalitnímu nebo nevyváženému systému krmení. Jde zpravidla o dystrofii srdečního svalu,vyvolanou intenzivním růstem a nevyváženým příjmem mikroprvků. Především jde o selen a chrom. Proto je vhodné dojnice,které mívají těžší telata preventivně očkovat selevitem. Pro starší telata na výkrmu je vhodné použít speciální minerální liz s těmito mikroprvky. V půdě a rostlinách není plošně selenu dostatek a jeho dotace pomocí minerálních přípravků je žádoucí a nutná. Dlouhodobé obohacování krmiva o selen je opodstatněné. Zvířatům trvá jen několik dnů než se u nich projeví jeho nedostatek. Pravidelným podáváním se zvýší odolnost proti infekcím a stresům. Selen má společně s vitamínem E obrovský význam pro fungování imunitního systému a má rovněž vliv na neporušenost a funkčnost buněk. To platí  zejména u narozených mláďat. Selen se ve velké míře vylučuje v mléku a tím je přímá závislost mezi mládětem a matkou. Samotná aplikace selenu do výživy je možná nejen ve formě doplňkových minerálních krmiv,ale i ve formě hnojení porostů. Selen není v tomto případě určen rostlinám,ale přes ně zvířatům.

 Jod I – nejvíce jodu obsahuje štítná žláza,deficit se projevuje hypofunkcí štítné žlázy,poruchami reprodukce,častým výskytem mrtvých plodů

 Kobalt Co – jeho množství v organismu závisí na množství v krmivu.Nedostatek se projevuje u mladých zvířat zpomalením růstu,poklesem hmotnosti,anemií,poškozením srsti a poruchami v reprodukci. 

Chrom Cr – jeho význam je hlavně jako složka faktoru tolerance glukózy,váže insulin, na receptory buněčné membrány, tedy má vliv na transport glukózy a aminokyselin do nitra buněk.  U přežvýkavců má význam také fyziologický-antistresový,imunitní a vakcinační. 

Molybden Mo – potřeba zvířat je většinou plně kryta příjmem krmiv rostlinného původu.K deficitu v praxi nedochází.

Vitamin D – ovlivňuje absorpci vápníku a fosforu při tvorbě kostní tkáně.Biologicky účinný je vitamin D2  (ergokarciferol)  a vitamin D 3(chlekalciferol). Toxicky působí dávky 10 000krát vyšší než je potřeba. Význam tohoto vitamínu stoupá při vyšších užitkovostech dojnic a v reprodukci. Vitamin E (tokoferol) podporuje plodnost, má antioxydační účinky. Při nedostatku se projevuje sterilita a svalová dystrofie. Jeho zvýšené zastoupení je nutné pro období stání na sucho a v první fázi laktace.

Vitamin B6 (piridoxin) stimuluje trávení dusíkatých látek a nervosvalovou dráždivost. Tolik jen o některých důležitých vitamínech.

 

Připouštění ovcí pro rychlé obahnění stáda

 Základem ekonomické úspěšnosti v chovu ovcí je rychlé obahnění stáda. Hlavními důvody pro snahu co nejvíce zkrátit období bahnění jsou časová náročnost dozoru nad bahnícím se stádem, péče o nové narozená jehňata i matky a jednodušší tvorba větších skupin ovcí po obahnění. V ideálně připuštěném stádě se téměř 90% matek obahní během 10 dnů, 10% bahnic se obahní mezi 11. a 21. dnem od začátku bahnícího období a déle by se již nemělo bahnit více než 5 % ovcí. Následující řádky by Vám měly poskytnout nejzákladnější zásady pro efek­tivní připouštění ovcí.

 Selekce ovcí

Před připouštěním je třeba provést selekci základního stáda bahnic. Porodit a úspěšně odchovat dvě jehňata mohou pouze ovce zdravé, připouštěné v optimální kondici. Ovčákovi by měly před připouštěním projít rukama všechny bahnice ze stáda, u každé z nich by měl být posouzen výživný stav a pečlivě prohlédnuty mléčná žláza, struky, končetiny a zuby. Posouzeny by měly všechny záznamy o zvířatech z předcházejících chovných sezón a nekompromisně, bez ohledu na vzhled a chovnou hod­notu, by měly být vyřazeny ovce, které mají tři negativní záznamy (nezabřeznutí, opakované přebíhání, nízká plodnost, problémy při porodech, špatné mateřské vlastnosti, špatná mléčnost, špatný odchov mláďat).

Před vlastním připouštěním zásadně na farmu nepřisouváme žádná nová zvířata a tím spíše je nezařazujeme do základního stáda. Tato zásada nám zajistí ochranu stáda před zavlečením stá­jových nákaz, majících afinitu k reprodukčním orgánům, zejména chlamydiózy, toxoplasmózy a kampylobakteriózy.

 Příprava bahnic

Ovce by měly mít skóre kondice 3 - neměly by být ani hubené, ani zatloustlé. Po odstavu jehňat by měly být ovce přehnány na horší pastevní porost s vyšším obsahem sušiny, který zajistí bezproblémové zasušení a nezatloustnutí ovcí. Nejpodstatnější zásadou je, že s ovcemi nesmí být drženi berani. Mezi stádem bahnic a beranu by měla být minimálně jedna prázdná pastvina, aby bylo zabráněno tomu, že by bahnice mohly berany cítit. Pokud jsou ovce i berani v jednom pastevním oplůtku pohro­madě, beranní feromony spustí na vaječnících bahnic říjový cyklus, který však nastupuje u jednotlivých zvířat rozdílně. Stádo je tak připuštěno a bahní se během velmi dlouhého časového období (až 3 měsíce). Rovněž plodnost ovcí, zapuštěných hned v první říji v sezóně je průkazně nižší (až o 0,4 jehněte na vrh).

 Efekt berana

Berani produkují feromony, které spouští sexuální aktivitu bahnic. Bahnice, které přijdou do kontaktu s těmito feromony, se začnou říjet krátce po této stimulaci. Ovce, u kterých již v tuto dobu pravidelně probíhá 17-ti denní pohlavní cyklus, nebudou přítomností berana ovlivněny, ale u všech ovcí, u kte­rých se dosud cyklus nerozeběhl, se tímto zákrokem spustí. Cílem zásahu není ještě připouštění, ale jen stimulace ovcí. Beran ve stádě tedy nesmí bahnice nakrýt. Toho se dosahuje nejefektivněji použitím testovacích vasektomovaných beranů (beranů, kteří mají přerušené chámovody). Je možné také umístit berany v sousedním oplůtku, který však musí být dostatečně zabezpečen proti průniku pbou skupin zvířat. Kontakt ovcí s fero­mony způsobí během dVbu až tří dnů první (zpravidla) tichou říji ovcí. Již cyklující ovce přijdou do říje později, každopádně však kontakt s feromony upraví jejich pohlavní cyklus na 17 dní.

 Kdy začít se stimulací ovcí?

Bahnice mají být vystaveny efektu beranních feromonů 14 dní před začátkem připouštění. U plemen s delší vlnou má být v této době ostříhána jejich záď, která zajistí odhalení jejich pohlavních orgánů. Současně je odstraněna všechna špinavá vlna a „kaš­tany“, takže ovce mohou při připouštění bez problémů zdvihnout ocas, kryjící jejich vulvu. Všechny ovce mají být během tohoto období také odčerveny (nezapoměňme na kontraindikaci použití všech albendazolových preparátů během prvních 6 týdnů bře­zosti!!) a má být provedena koupel paznehtů.

 Flushing

Ovce 2 týdny před předpokládaným připouštěním přemístíme na vynikající pastevní porost. Tento zákrok způsobí uvolnění vět­šího počtu vajíček při ovulaci a může podstatně zvýšit plodnost stáda na obahněnou ovci. Stejný efekt může mít i použití koncent­rátů s obsahem energie minimálně 16 MJ. Současně by měla být krmná dávka suplementována minerály.

 Příprava beranů

K plemenitbě používáme v komerčních stádech zásadně pouze berany s vysokou plemennou hodnotou. K jejich výběru by nám měly dopomoci odhady plemenných hodnot, jejichž uvedení ve stádech masných plemen se již začíná realizovat i u nás.

Tvorba spermatu beranů trvá 6 až 8 týdnů. Z tohoto důvodu je nezbytné ukončit veškerou přípravu beranů na připouštění před touto dobou. Vždy má být provedena korektura paznehtů a ve stádech s výskytem nakažlivého kulhání má být provedena revak­cinace beranů (ideálně 3 měsíce před připouštěním). Za účelem zlepšení kvality semene (kvalita a pohyblivost spermiO mají být beranum aplikovány 6 až 8 týdnů před začátkem připouštění pre­paráty s obsahem vitamínu E a selenu. Berani mají být převedeni na velmi kvalitní pastvinu a má jim být přikrmován koncentrát s obsahem 18% bílkovin. Ideální skóre kondice by mělo být 4. V tomto přípravném období musí být berani samozřejmě odčer­veni a před započetím flushingu má být provedena neoddiskuto­vatelná revakcinace enterotoxémie.

Pokud se u berana v posledních 8 týdnech před připouštěním vyskytla porucha zdravotního stavu, která vedla ke zvýšení tep­loty, berana v plemenitbě nevyužíváme — schopnost jeho sper­matu oplodnit vajíčko je snížena nebo úplně porušena. Tento stav bývá ve většině případů přechodný.

 Vpuštění beranů do stáda bahnic

Pro připouštění vybereme pastvinu, na které sev posledních 2 až 3 týdnech nepáslo. Ovce rozdělíme podle jejich kondice do jednotlivých skupin. Velikost jednotlivých skupin závisí na stáří, plemeni a kondici berana, v žádném případě ale nemá překročit 50 kusů bahnic na jednoho berana.

U beranu provedeme poslední prohlídku, hlavně se zaměřením na penis a na varlata. Během prvních devíti dnů se nechá nakrýt většina ovcí, proto se beranum nedoporučuje dávat značkovač, který by v době tohoto velmi intenzivního připouštění mohl zpu­sobit bolestivé otlaky hrudní kosti. Po této době již použijeme značkovač, jehož barevná náplň se má lišit v období 10. až 20. den připouštění a 21. až 40. den připouštění.

V okamžiku puštění berana do stáda přestaneme s příkrmem beranů koncentrátem, protože čekání beranů na příkrm muže působit při připouštění stáda rušivě. Ve větších komerčních stádech můžeme použít při připouštění současně s dospělými berany i mladé plemenné běránky. Jejich množství ve stádě nemá přesáhnout poměr 1 beránek na 2 dospělé berany. Plemenné beránky používáme pouze během prvních 10 dnu připouštěcího období, pak je z připouštěného stáda odstraníme, protože jsou pohlavně velmi aktivní a zpravidla jsou po této době úplně fyzicky vyčerpaní.

Připouštěné stádo by mělo být pravidelně, minimálně lx denně za pomoci psa sehnáno a berani by měli býti pečlivě prohlédnuti s ohledem na možná poranění penisu a pro případné doplnění náplní značkovačů.

Po 40 dnech připouštění již má být naprostá většina ovcí březí a berany je možno ze stáda stáhnout. Pro znovuzískání jejich kondice mají být přikrmováni senem a koncentrátem. Při dodržení těchto zásada při běžném počtu neplodných ovcí není již třeba držet ve stádě berany déle (další pohlavní stimulace beranů jejich setrváním v již připuštěném stádě prokazatelně zkracuje jejich délku života).

 

Péče o březí bahnice

 

Proč věnovat zvýšenou pozornost stádiu březosti?

...protože 2/3 úhynů novorozených mláďat mají

původ v metabolických a infekčních poruchách bře­zích matek.

  Výživa

 Výživný stav ovcí musí být v druhé polovině březosti opti­‚ mám-tělesné skóre 3Ovce je potřeba po provedené sono­grafii rozdělit a jejich výživu je nutno přizpůsobit počtu plodů (zjištěných sonografií - restrinkční výživou březích bahnic se zabrání vysoké porodní hmotnosti jedináčků, způsobujících problémy při porodu a intenzivnější výživou se eliminují nízké porodní hmotnosti jehňat z dvojčat a trojčat, které mnohoná­sobně častěji inklinují k hypotermii.

Energie - toxémie březích bahnic (ketóza) - predisponuje nedostatek energie v krmné dávce nebo špatně využitelné zdroje energie v dietě, přetučnění ovcí. Držte ovce v tělesném skóre 3. V posledních 2 až 3 týdnech gravidity přidávejte do krmně dávky glukózu nebo nějaký jiný zdroj jednoduchého cukru (ideální jsou glukózové lizy, přístupné 24 hodin denně po dní v týdnu). Optimální přísun glukózy v krmné dávce bahnic zajistí také optimální zásoby glykogenu u novorozených jehňat, které je vybaví příslušným množstvím energie a zvýší jejich životaschopnost.

Kobalt — nedostatek kobaltu v KD bahnic způsobuje delší dobu vstávání novorozených jehňat a delší dobu potřebnou k vyhledání struku a sání.

Selén — jehňata se rodí se zásobami ‘hnědého tuku, který mohou rychle mobilizovat a přeměnit na tepelnou energii. K mobilizaci jsou ale nutné hormony, které jsou aktivovány dostatkem selenu v krevním séru.

     Jód — je nezbytný k řádnému fungování štítné žlázy, která zasahuje i do termoregulace.

Vitamíny A, 0, E — jsou nezbytné k dobrému zdraví. Zvláště vit. E je mimořádně důležitý    životaschopnost a tělesnou hmot­nost novorozených jehňat.

Proveďte vyšetření krevních sér reprezentačního vzorku stáda bahnic na metabolický a minerální profil.

Napájení

Zmenšený prostor v dutině břišní— trvalý přístup k čerstvé čisté napájecí vodě.

Odčervení

Kontraindikace albendazolových preparátů v prvním trimestru gravidity.

Vakcinace

Klostridiové nákazy eventuelně další nezbytné antigeny, dokončit boosterové revakcinace nakažli­vého kulhání ovcí

Vysoké hladiny pro­tilátek v séru březích bahnic jsou předpokladem k zajiš­tění požadované pro­tilátkové vybavenosti jehňat a tím jejich ochrany.

Bahnění

Aktivni zasah do porodu je nutný v pří­padě:

- přes 1 hodinu nebo déle trvající porodní bolesti není vidět z vulvy část jehněte,

- že je vidět z vulvy pouze část jehněte a porod i přes porodní bolesti nepokračuje,

- viditelná část jehněte indikuje nepravidelnou polohu (pouze ocas bez pánevních končetin nebo pouze hlava bez hrudních končetin), když má ovce porodní bolesti a vlna na zádi je mokrá, indiku­jící prasknutí plodového vaku, ale porod nepokračuje, pokud se bahnice bahnila v předcházejících sezónách s pro­blémy a byl nutný zásah do porodu,

- pokud není bahnice schopná pokračovat dále aktivně v porodu (protrahované porody) nebo se neobjevují pravidelné porodní bolesti nebo pokud je zadní část těla bahnice zakrvácená.

Po aktivním zásahu do komplikovaného porodu si vždy vyžádejte lokální (příp. celkové) antibiotické ošetření bahníce veterinárním lékařem !!!

 

PÉČE O JEHNĚ PO PORODU

PROČ jsou novorozená jehňata tak zranitelná?

- Z velkého mokrého tělesného povrchu se odpařují plodové vody — dochází k velkým tepelným ztrátám a hrozí hypotermie jehňat a jejich následné chřadnutí.

U ovcí a koz není možný přenos protilátek přes placentu. Jeh­ňata se rodí bez jakékoliv imunity (která je pro ně mimořádně důležitá, zejména s ohledem na klostridiové infekce, infekceE.coli, stafylokokově a streptokokové infekce a kokcidióza), kterou mohou získat jedině příjmem kolostra.

Kolostrum základ zdraví novorozených jehňat

JAK se liší kolostrum Od normálního mléka?

 - Kolostrum má vyšší obsah tuku, než normální mléko. Tento tuk je zdrojem mobilizovatelné energie, nezbytné pro vyrovnávání ztrát tělesné teploty a pro svalovou práci, spojenou s vyhledá­ním struku matky a se sáním.

- Kolostrum má oproti mléku zvýšený obsah i všech ostatních složek, především proteinů. Ty plní nejen nutričnífunkci, ale jsou zastoupeny i imunoglobuliny, které nesou protilátkovou výbavu pro jehně.

- Má projímavý efekt - vypuzení střevní smolky.

 Jak mnoho musí jehně kolostra vypít a kdy?

Kolostrum musí jehně dostat ideálně do 2 hodin po porodu, maximálně však do 6 hodin po porodu (Spřibývajícím časem klesá obsah protilá­tek v kolostru matek střevní sliznice jehňat se stává pro

imunoglobuliny méně prostupnou).

KOLIK? 50ml kolostra na každý kg tělesné hmot­nosti jehněte.

Pokud matka nemá vlastní mlezivo:

- použití komerčních sušených náhražek,

- použití zmrazených zásob kolostra - rozmražovat ve vlažné vodě, ne v mikrovlné troubě (!!)

- při použití kolostra od krav nebo koz - kompenzace nižšího

obsahu nutričních látek navýšením podaného objemu o 20 až 40%.

 

POZOR NA DETAILY

Mějte jehňata v choulech stále na očích!

- Držte v choulech odpovídající zoohygienu. Dezinfi­kujte chouly mezi porody jednotlivých ovcí!

- Před každým použitím choulu jej opětovně nastelte suchou slámou!

- Pamatujte, že ovce musí mĺt stálý přístup k čisté napájecí vodě! Znečištěnou vodu ovce odmítají.

- Kontrolujte 2x denně zdravotní stav jehňat .